Genealog Martin Kašpar: Šlechtici byli v matrikách vedeni vedle…
Mnoha lidem už Martin Kašpar zpracoval rodokmen. Díky němu se tak mohou podívat hluboko do…
28. 06. 2024 - 11:03
V neděli časně ráno skončil v hanácké metropoli festival Olomouc (o)žije, největší pouliční happening v České republice. Pořadatelé jednodenní akci chystali několik měsíců a dokázali do města přitáhnout desetitisíce lidí. Hrálo, zpívalo, promítalo, tancovalo se a tvořilo v ulicích, na náměstích, v kostelích, kavárnách, zahradách, dvorcích, průjezdech, výlohách či jen tak na chodníku. O tom, jaké je zákulisí akce a jak ji vnímá po čtyřech letech od zrodu, jsme si povídali s duchovním otcem festivalu Štěpánem Havranem.
Pro tebe festival rozhodně neskončil v neděli nad ránem, co tě čekalo a ještě čeká?
Je toho spousta. Musíme všechno uklidit, vrátit půjčené vybavení, poděkovat hudebníkům, partnerům, dobrovolníkům a dalším lidem, kteří nám na cestě k festivalové sobotě pomohli.
S festivalem je také spojeno hodně papírování. Ještě to pár dní potrvá, než dáme všechno dohromady.
Jaké máš první ohlasy?
Ohlasy jsou krásné jak od vystupujících umělců, tak od návštěvníků. Těší nás to. Ta energie, která se městem linula, byla nádherná.
Máš představu, kolik tu mohlo být lidí?
To je těžké odhadnout. Byly to desítky tisíc lidí, ale nerad se pouštím do těchto čísel.
Když by ses podíval na první ročník a na ten poslední, co je na nich stejné a co jiné?
V prvním roce vystupovalo kolem 60 kapel a dalších umělců. Letos jich bylo už dvojnásob. Máme radost, že festival umělce baví a dokážou mu vdechnout tak krásnou atmosféru. Návštěvníků je také více. To s sebou přináší logistické a organizační nároky, bylo potřeba posílit občerstvení, aby měli návštěvníci větší komfort. Také jsme přidali nové prvky jako diskuzní zónu, výstavu fotek na šňůrách, lidé mohli zhlédnout promítání studentských filmů nebo DJs v ulicích. Stejná, vlastně bych z reakcí řekl, že ještě větší, je radost hudebníků, se kterou lidem hrají.
Co tě na letošním ročníku potěšilo, a co rozladilo?
Je hezké od vystupujících, kteří mají zkušenosti s hraním po celé Evropě slyšet, že je to jedna z nejlepších akcí, jakých se zúčastnili. Těší nás, s jakou podporu se setkáváme při řešení mnoha problematických situací během akce. Když jsme například potřebovali připojit na elektřinu na Žerotínově náměstí, neznámá slečna nás ochotně napojila ve svém bytě. Akce by se neobešla bez podpory města Olomouce a Olomouckého kraje, které si moc vážíme. Zásadně mě nerozladilo nic. Člověka spíš mrzí některé organizační nedostatky a vlastní chyby, kterých se při organizaci dopustil.
Kde budeš nyní relaxovat?
Nyní se musím vrátit do své práce, ale pak mám naplánované hory. Jedu do Roháčů a v plánu jsou také švýcarské Alpy
Štěpán Havran se narodil 13. dubna 1988 ve Šternberku. Vystudoval Fakultu tělesné kultury na Univerzitě Palackého. Od dokončení studia se věnuje organizaci akcí, zkušenosti nasbíral mimo jiné na Ministerstvu zemědělství, kde měl na starosti marketing a akce na podporu malých farmářů po celé republice či akci Dožínky na Letné. Věnuje se ochotnickému herectví, rodiče ho odmala vedli ke hře na hudební nástroje, miluje cestování a túry po horách.
Dlouhou zimu 2020/2021 provázela spousta restrikcí spojených s pandemií virové choroby covid-19, které zcela zamezily pořádání kulturních akcí. Ty chyběly umělcům, kteří nemohli vystupovat, podnikům, které musely být zavřené, ale v neposlední řadě i návštěvníkům, obyčejným lidem, kteří se potřebují setkávat a čerpat z kultury optimismus a dobrou náladu. Štěpán Havran proto v době po zrušení protiepidemických opatřeních přišel s myšlenkou uspořádat netradiční městský festival, který v lidech opět vzbudí spontánnost, dostane do ulic hudebníky, radost, jižanskou energii a pohodu.
Nápad vykrystalizoval v akci s názvem „Olomouc (o)žije“. Přes 60 umělců nakonec hrálo v olomouckých ulicích nezištně pro radost sobě i lidem, bez nároku na honorář. Během večera mohli návštěvníci festivalu procházet centrem města a sledovat vystoupení desítek zpěváků, kapel a pouličních umělců přímo před kavárnami, vinárnami, bary a dalšími podniky. Žánrový záběr byl široký: hudebně přispěla třeba Moravská filharmonie, jazzoví muzikanti, popoví umělci či romská kapela. Vítána byla jakákoli příjemná, radostná hudba.
Jedním z cílů bylo rozjet kromě té organizované také improvizovanou část, totiž zapojit do vystupování i samotné návštěvníky. Každý si mohl přinést vlastní nástroj, zazpívat či zatančit. Motivací byly tzv. Happy points, kde si mohl kdokoli za písničku vysloužit drink, kávu či něco dobrého k jídlu. Myšlenku festivalu se podařilo bezezbytku naplnit, akci navštívilo tisíce spokojených lidí, kteří se těšili z dobré hudby a společnosti, a ve městě zavládla skvělá atmosféra.
První ročník festivalu v roce 2021 si odnesl Cenu města za Počin roku v Olomouci, v roce 2023 pak přišla i Cena Olomouckého kraje za nejlepší akci roku.
Mnoha lidem už Martin Kašpar zpracoval rodokmen. Díky němu se tak mohou podívat hluboko do…
Kamil Kopecký je pedagogem Univerzity Palackého. Řadu let se intenzivně věnuje tématu bezpečnosti…
Jan Langr je vedoucím odboru ochrany olomouckého magistrátu a je také tajemníkem městské povodňové…
Teprve nyní do Olomouce přichází skutečná povodeň, kterou by ale město mělo zvládnout. Po náročné…
Basketbalový klub BK Olomoucko prošel během letní pauzy mnoha změnami. Některé z nich, jako…
Není profesionální historik, ale přesto je velkým specialistou na vyprávění o staré Olomouci. Jeho…