NÁVRAT K NORMÁLU Rok od havárie v Hustopečích: škody se dál odstraňují

Přesně před rokem, 28. února 2025 před polednem, otřásla Hustopečemi nad Bečvou rozsáhlá železniční havárie cisteren s benzenem. Ohlušující výbuchy, hustý černý dým a plameny šlehající desítky metrů vysoko tehdy vyděsily místní obyvatele i řidiče projíždějící kolem trati.

Po nehodě vlaku, který v 17 cisternách převážel téměř 1 025 tun toxického benzenu, se nebezpečná látka vznítila. Následoval požár mimořádného rozsahu. Jak dnes připomíná mluvčí hasičů Lucie Balážová: „Po železniční dopravní nehodě vlaku, který převážel v 17 cisternách téměř 1025 tun toxického benzenu, se nebezpečná látka vznítila a způsobila požár a rozsáhlou havárii, s jakou se žádný hasičský sbor ve světě pravděpodobně nesetkal. Na místě jsme zasahovali 7 měsíců. Stále spolupracujeme se subjekty, které nyní řeší sanaci území. V případě potřeby jsme připraveni zasáhnout.“

Největší zásah v historii kraje

Z pohledu Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje šlo o bezprecedentní událost. Už během prvního dne se do akce zapojilo 38 jednotek ze čtyř krajů, 60 kusů techniky a 180 hasičů. Zásah byl mimořádně náročný nejen rozsahem, ale i podmínkami – několik dní se pracovalo ve výbušném prostředí.

Hasiči museli odstraňovat vraky cisteren, přečerpávat benzen a zamezit jeho dalšímu šíření. Do některých vagónů vyřezávali přístupové a větrací otvory pomocí speciálního zařízení CCS COBRA, a to v protichemických přetlakových oblecích. K omezení výbušných koncentrací uvnitř cisteren byla inovativně využita pára z parního generátoru dieselové lokomotivy. Situaci nepřetržitě monitorovaly drony s termovizí i detektory nebezpečných látek.

Zásah se nakonec obešel bez obětí a vážných zranění, což hasiči označují za zásadní prioritu, která se podařila naplnit.

Stav po roce: koncentrace pod limity, sanace pokračuje

Velkou výzvou byla ochrana životního prostředí. Ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí byla vybudována Larsenova stěna, která uzavřela místo havárie a zabránila šíření benzenu ve spodních vodách. Významnou roli sehrálo také provzdušňování vody v přilehlém jezeře, díky němuž se dařilo snižovat koncentrace toxické látky.

Po celou dobu zásahu se pravidelně měřily koncentrace škodlivin v ovzduší, odebíraly vzorky vody, půdy i tkání ryb. Podle aktuálních údajů jsou nyní všechny sledované hodnoty pod zákonnými limity. Sanace území nadále pokračuje v režii státního podniku Diamo.

Rok po katastrofě tak zůstává havárie v Hustopečích nad Bečvou symbolem mimořádně náročného zásahu i dlouhodobé práce na obnově zasaženého území. Přestože bezprostřední nebezpečí pominulo, připomínka události zůstává silná – jak pro místní obyvatele, tak pro všechny složky, které se na zvládnutí jedné z největších ekologických havárií v historii kraje podílely.