Olomoucké laboratoře otestují průměrně 600 vzorků denně

Více než tři týdny probíhá v laboratořích Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM) a Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc velkokapacitní testování vzorků na přítomnost nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Olomoucká pracoviště navíc nejsou důležitá jen pro kraj, v případě potřeby pomáhají s testováním také například pražským nemocnicím.

ÚMTM a Ústav mikrobiologie v dnešních dnech zvládají při maximálním využití kapacit dohromady otestovat až 800 vzorků denně.

„Průměrně testujeme 300–400 vzorků na ÚMTM a 200 vzorků na Ústavu mikrobiologie za den. V případě, že s testováním pomáháme i jiným krajům, navyšujeme počet testovaných vzorků na ÚMTM až na 600 denně,“ řekl Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.

Že nemusí jít o konečný počet maxima otestovaných vzorků, dokládá fakt, že pokud se podaří optimalizovat proces administrativního zpracování, tak možný objem otestovaných vzorků za den ještě poroste. Zpracování vzorků v současné době probíhá pomocí papírových žádanek. To je ale neefektivní. Na ÚMTM se podařilo vyvinout elektronický systém COVIT, který se olomoucké výzkumné pracoviště snaží prosadit alespoň na úroveň akademických výzkumných pracovišť.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Rekonstrukce ulice 8. května začne po Velikonocích

„Elektronizace celého systému by umožnila přehledně zpracovat průběh testování vzorků od jejich odběru přes příjem do laboratoře po zveřejnění výsledků a obecně mnohem lépe koordinovat práci testovacích laboratoří napříč Českou republikou. Plošnějším užíváním tohoto systému bychom zkrátili administrativu a ušetřili více času na testování samotné,“ vysvětlil Peter Vanek, vedoucí komunikace ÚMTM.

V Česku se v souvislosti s aktuálním vývojem kolem pandemie nového typu koronaviru mluví o zavádění systému takzvané chytré karantény, řízeném „promořování“ populace či problematice vydávání tzv. imunitních pasů lidem, kteří se úspěšně z nákazy COVID-19 vyléčili, a mohli by tedy opustit karanténu a vrátit se zpět do běžného pracovně-společenského života.

Konkretizace plánů a finální rozhodování o tom, jestli a jak se bude v tomto ohledu na národní úrovni postupovat, by měly proběhnout po Velikonocích. Marián Hajdúch připomněl, že díky přísným opatřením přijatým v počátcích pandemie se teď Česká republika nachází v komfortnější situaci než jiné státy.

ČTĚTE také: LFA stanovila důležité termíny pro dohrání sezóny

„Plošnou karanténou jsme si koupili čas. Cena byla vysoká, ale měli jsme dostatek prostoru se připravit. Mnohé země by nyní daly cokoliv za to, aby mohly vrátit čas a provést podobná patřičná opatření,“ ocenil Hajdúch dosavadní postup.