Z historie olomouckých čtvrtí: Nový Svět

Přestože název Nový Svět evokuje něco velkolepého a rozsáhlého, patří tato část Olomouce k těm nenápadnějším a zároveň nejmenším, ať už svoji rozlohou nebo počtem obyvatel. V historii města není ani nějak nová, jak by napovídalo její jméno. Snad i proto se název Nový Svět, přestože vzniknul v německé variantě Neue Welt už v polovině 18. století, definitivně ujal až po druhé světové válce. 

Do té doby se vesnici dlouho říkalo Salzergut. Toto pojmenování odkazovalo ještě na její původní umístění. I Nový Svět byl totiž v minulosti blíže městu, rozkládal se přibližně v místech, kde dnes vyrůstá nová čtvrť Šantovka. 

Na území před Blažejskou branou, u cesty vedoucí do Holice, už v roce 1314 stával mlýn a hospodářský dvůr. K nim brzy přibyla další stavení a v roce 1402 se tak v německých listinách můžeme poprvé dočíst o osadě Dörfel, česky Dědinka. Tu roku 1435 odkoupil od olomouckého fojtství měšťan Lukáš Salzer, a byť v roce 1498 město využilo předkupního práva a osadu odkoupilo zpátky, název Salzergut neboli Salzerův statek se vžil natolik, že jí už na dlouhá staletí zůstal. 

Přečkal i zmíněné stěhování vesnice. Došlo k němu podobně jako u jiných předměstských obcí kvůli stavbě olomoucké bastionové pevnosti za vlády Marie Terezie. Veškeré budovy v Salzergutu byly strženy po roce 1750 a uvolnily místo třem předsunutým pevnůstkám. Jedna z nich, právě podle zbourané vesnice nazvaná Salzerova reduta, stojí dodnes u Wittgensteinovy ulice. Teprve za těmito pevnostmi mohlo ležet volné předpolí, proto se místo pro Nový Svět našlo až za ním, uvolněním čtyř desítek hektarů z katastru Holice. 

Nové osídlení podél dnešní Sudovy ulice se oficiálně jmenovalo Neue Welt, jeho převážně němečtí obyvatelé však stále používali název Salzergut. Český ekvivalent Nový Svět se pak poprvé objevuje až v roce 1846. O čtyři roky později se stal politickou samostatnou obcí se čtyřmi stovkami obyvatel. 

V mnoha oblastech života byl ale Nový Svět závislý na sousední Holici, kam až do roku 1868 musely chodit děti do školy, dodnes je pak součástí holické farnosti. Výraznější změny pro něj neznamenal ani konec olomoucké pevnosti a bourání hradeb. Stavební rozvoj obce omezovala z jedné strany vojenská cvičiště a kasárna Prokopa Holého, po roce 1909 pak i nová městská plynárna a z druhé strany Hodolany. 

Velká část nových staveb tak rostla právě na katastru Hodolan, nejvíce domů přibylo na přelomu 19. a 20. století. Noví obyvatelé byli hlavně Češi a jejich poměr se tak začínal zvyšovat. Na první českou školu si ale i tak museli počkat až do roku 1912, a to pouze soukromou. České obyvatelstvo pak převážilo po roce 1919, kdy se Nový Svět začlenil do Olomouce. 

V roce 1930 měl oficiálně téměř tři tisíce obyvatel, zčásti i kvůli započítání vojáků v kasárnách, vedle Němců tam našlo domov i několik stovek lidí původem z Balkánu. Po okupaci v roce 1968 na Novém Světě vyrostlo malé panelákové sídliště pro rodiny sovětských vojáků. Při posledním sčítání v roce 2011 měl Nový Svět necelou tisícovku obyvatel.