Tomáš Kryl: Olomouci chybí větší odvaha, větší rozlet, invence

 

S tím, že akci připravoval malý tým jinak pracovně vytížených nadšenců a dobrovolníků a celé přípravy značně komplikovala nejen covidová doba, výsledek nakonec předčil má očekávání. Takové zástupy a davy jsme upřímně nečekali. Vybavím-li si zpětně, s jakou úctou a pietou Olomoučanky a Olomoučané, často v doprovodu svých malých dětí a vnoučat, s úklonou pokládali květiny v kryptě dómu u královy sochy, mé pocity byly až dojemné. Znásobily se potom také velkou účastí na navazujícím slavnostním vyzvánění za zavražděného krále, které rozezvučelo široký prostor kolem katedrály ve 13:06, aby připomnělo nejen přibližnou dobu, kdy mohlo k atentátu dojít, ale zároveň i samotný letopočet 1306.

 

Chtěl bych tedy moc poděkovat všem, kteří přišli a dokázali tak, že Olomoučané si váží své přebohaté historie a že Češi obecně nejsou antimonarchisticky naladěni, jak se často tvrdí a vytváří se zkreslený obraz o naší společnosti
 
HV: Akce proběhla v rámci projektu Milénium olomouckých Přemyslovců. Prozraďte čtenářům, o co jde.
 

Projekt Milénium olomouckých Přemyslovců připomíná tisíc roků od únosu Jitky ze Schweinfurtu jejím budoucím manželem a českým knížetem Břetislavem I. (1021), s nímž se později usadila na Olomouckém hradě a společně tak založili přemyslovskou tradici v našem městě. Přemyslovská knížata pak z Olomouce ovládala největší část Moravy po dalších téměř dvě stě let. 

 

Projekt mimo jiných připomíná také 990. výročí narození knížete Spytihněva, nejstaršího syna Břetislava a Jitky, v Olomouci roku 1031, 960. výročí jeho úmrtí a vystřídání na českém trůnu jeho mladším bratrem Vratislavem, pozdějším prvním českým králem, též narozeným v Olomouci.  

 

Těch výročí je v letošním roce neuvěřitelných jedenáct (!), což je naprosto unikátní a nevídaná průsečnice, kterou projekt reflektuje řadou kulturních, společenských, populárně naučných, vzdělávacích i pietních akcí. To vše je rozvrstveno i do následujících dvou let, kdy si klademe za cíl vybudování turistické značky “Olomouc - přemyslovské město“, místo spoluvytváření nejstarších dějin české státnosti.

V pátek 3. září proběhlo promítání filmu Břetislav a Jitka. Starodávný příběh únosu a velké love story znovu ožije na plátně letního kina ve 20 hodin s tím, že nositelé jmen Jitka a Břetislav mají vstup zdarma. Pokud přijde i pár, ať už manželský nebo partnerský, může se těšit i na dárkové překvapení. 

 

V neděli 12. září se pak v rámci Dnů evropského dědictví od 14 hodin do historického hávu převléklo Václavské náměstí. Díky historickému odpoledni se mohli doslova převléknout i návštěvnici, protože se pro ně přichystalo zkoušení historickým kostýmů. Mimo to také stará řemesla, středověká kuchyně, historické zbraně a zbroje nebo komentované prohlídky katedrály. Večer potom naváže divadelní představení o vraždě Václava III. 

 

V září a říjnu budou také moct obyvatelé a návštěvníci města pohlédnou do tváře deseti olomouckých Přemyslovců, kteří se jim ukážou a promluví z prosvětlených reklamních vitrín zastávek MHD.

 

V neděli 3. října jsou Vaši čtenáři srdečně zváni také na premiéru prohlídkového okruhu Olomouc přemyslovská, který bude doplněný i vydáním tištěné brožurky s jednotlivými zastaveními. K dispozici bude v informačním centru na radnici, kde bude možné si zakoupit i prémiovou turistickou známku a vizitku s motivem Milénia olomouckých Přemyslovců.

Více aktualit, novinek, zajímavostí a programových věcí je k nalezení na webu www.olopremyslovci.cz.

 

 

Olomouc je moje rodné město a vztah k rodišti je do značné míry vždy „iracionální“. Ale Olomouc má velmi silného génia loci, vyvěrajícího z její opravdu bohaté a často pohnuté historie. Je městem stovek významných osobností, které se tu narodily nebo Olomoucí prošly. Je fascinující po těchto věcech pátrat, objevovat je, dávat je do souvislostí a srozumitelným a poutavým způsobem je přinášet mým posluchačům nebo čtenářům.

Mrzí mě, že lidé z většiny vůbec netuší, že Olomouc je druhým historicky nejvýznamnějším městem v Česku. Město totiž bohužel bylo často odstrkováno, opomíjeno, nedoceněno, a tak cítím určitou vnitřní potřebu, touhu a povinnost pomoct mu v mém oboru svými skromnými a velmi omezenými silami a schopnostmi na výsluní, kam patří.

 

Olomouci chybí větší odvaha, větší rozlet, invence, vizionářství, vymanění se z provinčnosti, nemá dostatečné sebevědomí. To jsou věci, které se tady bohužel nikdy moc nenosily a jejichž úpadek zejména za posledních sto let je citelný.  

 

Velmi mi vadí ignorace konceptu promyšleného urbanismu. Projevilo se to například zakrytím části dálkového průhledu na katedrálu postavením hotelu na konci jedné z hlavních olomouckých tříd. Stejně tak se praktikuje obyčejného „zaplácávání“ parcel novostavbami bez funkčních a estetických vazeb. Camillo Sitte, který vtiskl Olomouci její eleganci přelomu 19. a 20. století se musí obracet v hrobě. 

 

Vadí mi ničení památek. Ať už to jsou odporné čmáranice graffiti na většině objektů v centru města nebo přešlapy těžko odstranitelné jen vyčištěním nebo přetřením. Mám na mysli třeba postupnou likvidaci podloubí jako unikátního městotvorného prvku. Na Horním a Dolním náměstí je to vidět mezi Školní a Panskou ulicí, které bývaly spojené souvislou arkádou. Například při prodeji městského domu U Zlatého jelena zřejmě nikoho nenapadlo zabývat se věcným břemen ve smyslu obnovení jeho historického podloubí. Do očí bijící je také kauza odstranění nárožní věžice domu na rohu Komenského a Dobrovského ulice. To je věc, o níž by nikdo na západ od našich hranic vůbec neuvažoval. U nás se tak bohužel přemýšlí, neexistuje hlubší společenská odpovědnost jedince a památková péče je vůči tomu bezzubá. Toto mě neskutečně irituje! 

 

Poslední rok a půl byl pro segment cestovního ruchu naprostou katastrofou a likvidační záležitostí pro stovky podnikatelských subjektů. V plné míře se tu projevilo absolutní selhání této vlády a jí řízené státní správy.

 

Znám celou řadu kolegů průvodců, kteří museli skončit a v mnoha případech byli nuceni přijmout práci v naprosto jiném oboru, často hluboko pod jejich kvalifikací.  Já sám jsem se rozhodl bojovat dál, nevzdávat se svého snu a práce, kterou chápu jako své poslání. 

 

I když jsme si s kolegyněmi a kolegy v oboru mysleli, že sezóna 2021 už bude především díky relativně vysoké proočkovanosti mnohem lepší než loňská, není tomu tak. V lecčem je paradoxně ještě horší. Na zájezdy se hlásí jen hrstka lidí, takže se buď ruší, nebo jezdí na samotné hranici nákladovosti; na prohlídky a vycházky chodí také mnohem méně lidí.

Je to celé velmi smutné.

 

 

Před dokončením je pokračování, tedy druhý díl Procházek Olomoucí. Čtenáři se mohou těšit na dalších sedm tematických okruhů: Olomouc hudební, arcibiskupská, římská, Ctihodní občané města Olomouce, Olomouc židovská, Olomoucké osmičky a Olomouc hříchu zločinu a neřesti.

 

Zároveň se také připravuje druhé vydání publikace Historický atlas Olomoucka, Olomoucko na starých mapách, na níž jsem se autorsky také spolupodílel. 

 

 

Už v neděli 5. září proběhla odložená premiéra autorského programu Olomouc divadelní a filmová, která už v loňském roce měla připomenout trojité výročí místného divadla (1770, 1830 a 1920), kvůli čínskému viru však již na podzim nemohla proběhnout. 

 

Všech mých přes dvacet tematických okruhů je však možné realizovat i na objednávku, třeba s dárkovým poukazem. 

 

Každopádně milovníci historie jsou zváni i mimo Olomouc, například na podzimní okruhy Praha židovská nebo Brno lucemburské, v připomínce 610. výročí úmrtí markraběte Jošta. Pokud epidemická situace dovolí, rád bych realizoval i okruh Vídeň hudební v návaznosti na letošní mozartovské a mahlerovské výročí, která reflektovala i letošní červnová vycházka olomoucká.