Martina Igazová pomáhá v Moldavsku těm nejzranitelnějším

O Moldavsku se příliš nemluví, a když už, tak v souvislosti se zdejšími víny. Mnohem více o této chudé zemi může vyprávět studentka mezinárodní humanitární a komunitní sociální práce na CMTF Martina Igazová, která sem již několikrát, nejen v rámci školní praxe, zavítala pomáhat potřebným a sbírat zkušenosti pro své budoucí uplatnění. Působila v centru pro děti z chudých rodin a zajímala se i o seniory a nemocné.

Poprvé do Moldavska vyjela během bakalářského studia. Na počátku jejího vztahu k zemi mezi Rumunskem a Ukrajinou stojí vlastně omyl. „Když jsme si ve druhém ročníku vybírali oblast, kam pojedeme, chtěla jsem Mongolsko. Nějak jsem to ale popletla. Potom mě však zaujalo, že se o Moldavsku mluví jako o jedné z nejchudších zemí v Evropě, a tak jsem začala hledat další a další informace,“ vzpomíná studentka. V době vzniku těchto řádků se balila na cestu opět, již asi poosmé. Na měsíc. „Občas říkám, že je to můj druhý domov. Rodina už si zvykla, že jsem pořád ve světě. Co jim také zbývá. Ale mámě jsem nabízela, že může jet se mnou. Prý na to ale ještě nemá odvahu,“ usmívá se Martina Igazová. Vystřídala již několik působišť. Přes humanitární organizaci ADRA například pracovala v dětském domově, přes další dvě církevní organizace v centrech pro děti na moldavském venkově. „To, kde jsem působila naposled, podporuje přes dvacet dětí z chudých rodin, mimo jiné se tu mohou najíst nebo se jim pomáhá s domácími úkoly. Zároveň jsme se jim ale snažili pomoci, pokud měly nějaký problém. Organizovali jsme i různé rozvojové aktivity. Vytvořila jsem tam skupinu starších dívek, se kterými jsme vařily nebo probíraly témata jako vztahy, pohled sama na sebe, věci, které děvčata v jejich věku řeší,“ popisuje studentka. „Díky zkušenostem z Moldavska už se nebojím vykročit do profesního života, nebojím se být delší dobu v zahraničí. V praxi jsem si vyzkoušela, co jsem se naučila ve škole, a v lecčems jsem se zdokonalila. Plán zatím nemám, chtěla bych se soustředit na děti, i s ohledem na to, že jsem na střední škole studovala předškolní a mimoškolní pedagogiku. Mimo jiné jsem v Moldavsku uvažovala o zřízení nestátního dětského domova. Byla by to spousta byrokracie a úsilí, ale vyplatilo by se to. Potřebných je hodně,“ dodává Martina Igazová.