Zakládám dvě politické strany. Staročechy a Mladočechy. A půjdu si po krku!

Abyste chápali, o čem je předvolební boj politických stran, musel bych použít sprosté slovo, a to obrazovka nesnese. Domyslíte si ho. V zásadě jde o to, že nějaký stranický sekretariát, zděšený tím, že po čtyřech letech flákání začaly klesat preference a volby jsou za rohem, vymyslí po namáhavém přemýšlení "Téma". Obvykle takové, které až do toho okamžiku nikoho nezajímalo.

Téma, to je grunt. Když už to nejsou zdravotnické poplatky, tak to tedy musí být nebohý imigrant, anebo inkluze ve školství, prašť jako uhoď. Vymyslet to dá obvykle fušku. Marketér, který pak jde s kůží na trh, doufá, že se z toho opravdu to "Téma" podaří udělat. Když ne, a lidi si žijou svoje životy, projeli jsme volby. Pokud se "Tématu" chytne druhá strana a začne mu být opozicí, je vlastně vyhráno.

Ještě nikoho, ani vševědoucího Tomia, ale nenapadlo být opozicí a diskutérem sám sobě. Tak jsem se rozhodl založit hned dvě strany - Staročechy a Mladočechy, obrodit je, a jmenovat se jejich předsedou. Což o to, zákon mi to umožňuje. Staročeši vyplijí "Téma", třeba o nerovnováze konkurenčního prostředí na železnici, protože zlý Jančura. Umně to zaobalím do toho, že už zase zveřejňuje telefonní čísla na politiky, a s tím je třeba udělat konec. Najdu si nějakého blba, třeba Husáka mladšího, nebo Zápotockého nejmladšího, a nechám ho zahltit blogy plivancema na Jančuru (jde o ochranu osobních údajů, to je jasné).

Vzápětí se přihlásím jménem Mladočechů a začnu bojovat proti sobě. Je úplně jedno, kdo tu lítou řež ve finále vyhraje - stejně bude zvolen Blaťák, a to pochopitelně na úkor nikým nevoleného Blaťáka, který ale spolu s mladším Husákem a nejmladším Zápotockým furt do všeho kafrá. A kdo to ještě nepochopil, hoďte mi do e-mailu přihlášku do Mladočeské strany. Když to vyjde, volných míst v Technických službách nebo jiných představenstvech máme pořád dost.

Vlastimil Blaťák